Blog

Hru Mikádo tvoří dřevěné úzké tyčky různých hodnot, které jsou uložené v podlouhlé dřevěné krabičce. Hodnotu tyčky určují na ní namalované proužky v několika různých kombinacích modré, červené nebo žluté barvy. Většinou počet bodů odpovídá počtu namalovaných proužků na tyčce. Tedy menší počet bodů – dva, tři nebo pět, poznáme hned i podle stejného počtu namalovaných proužků. Pro větší počet – deset bodů, jsou namalované tři širší pruhy – modrý, červený a modrý. Na jedné jediné tyčce je namalovaná modrá spirála s nejvyšším počtem – 20 bodů. Zde je přehledně napsáno, kolik tyček a jakých hodnot se ve hře nachází:

1 x tyčka modrá spirála 20 bodů

5 x tyčka modrá – červená – modrá po 10 bodech 50 bodů

5 x tyčka červená – modrá – červená – modrá – červená po 5 bodech 25 bodů

15 x tyčka červená – žlutá – modrá po 3 bodech 45 bodů

15 x tyčka červená – modrá po 2 bodech 30 bodů

Hru začíná hráč, který si z pootevřené krabičky, kdy nejsou vidět hodnoty tyček, vytáhne libovolnou tyčku s nejvyšším počtem bodů. Pokračuje další hráč ve směru hodinových ručiček. Nejdříve se tyčky srovnají a pak se rozhodí po stole nebo jiné hrací ploše – třeba po zemi.

Poté se postupně sbírají z hromádky tak, že při sbírání každé jedné tyčky se ty ostatní nesmí pohnout. Spoluhráči tedy hru bedlivě sledují. Pokud se hne jen jedna jediná, ve sbírání tyček pokračuje další hráč. Tyčky sbíráte tak dlouho, dokud se ty jiné v rozhozené hromadě na stole před vámi nepohnou. Tedy když budete mít štěstí, tak na jedno kolo můžete sebrat libovolný počet tyček. Musíte být v klidu, soustředit se a přemýšlet o tom, v jakém místě tu kterou tyčku z hromádky nejlépe seberete. Je možné si pomáhat i jinou tyčkou – oba její konce jsou do zaoblené špičky, tak se manipulací na sbírání tyček nabízí více možností. Při hraní pomáhá klid, ale někdy naopak povzbuzování spoluhráčů. Není povoleno stolem hýbat nebo nějak jinak tyčky naschvál rozpohybovávat.

Počet získávaných bodů si můžete postupně zapisovat na papír. Lehce je však spočítáte i na samém konci hry, kdy už budou všechny tyčky z hromady sebrané. Vyhrává ten hráč, který dosáhl nejvyššího počtu bodů. Do hry budete opravdu vtaženi, protože je akční a napínavá.

Hru Mikádo tvoří dřevěné úzké tyčky různých hodnot, které jsou uložené v podlouhlé dřevěné krabičce. Hodnotu tyčky určují na ní namalované proužky v několika různých kombinacích modré, červené nebo žluté barvy. Většinou počet bodů odpovídá počtu namalovaných proužků na tyčce. Tedy menší počet bodů – dva, tři nebo pět, poznáme hned i podle stejného počtu namalovaných proužků. Pro větší počet – deset bodů, jsou namalované tři širší pruhy – modrý, červený a modrý. Na jedné jediné tyčce je namalovaná modrá spirála s nejvyšším počtem – 20 bodů. Zde je přehledně napsáno, kolik tyček a jakých hodnot se ve hře nachází:

1 x tyčka modrá spirála 20 bodů

5 x tyčka modrá – červená – modrá po 10 bodech 50 bodů

5 x tyčka červená – modrá – červená – modrá – červená po 5 bodech 25 bodů

15 x tyčka červená – žlutá – modrá po 3 bodech 45 bodů

15 x tyčka červená – modrá po 2 bodech 30 bodů

Hru začíná hráč, který si z pootevřené krabičky, kdy nejsou vidět hodnoty tyček, vytáhne libovolnou tyčku s nejvyšším počtem bodů. Pokračuje další hráč ve směru hodinových ručiček. Nejdříve se tyčky srovnají a pak se rozhodí po stole nebo jiné hrací ploše – třeba po zemi.

Poté se postupně sbírají z hromádky tak, že při sbírání každé jedné tyčky se ty ostatní nesmí pohnout. Spoluhráči tedy hru bedlivě sledují. Pokud se hne jen jedna jediná, ve sbírání tyček pokračuje další hráč. Tyčky sbíráte tak dlouho, dokud se ty jiné v rozhozené hromadě na stole před vámi nepohnou. Tedy když budete mít štěstí, tak na jedno kolo můžete sebrat libovolný počet tyček. Musíte být v klidu, soustředit se a přemýšlet o tom, v jakém místě tu kterou tyčku z hromádky nejlépe seberete. Je možné si pomáhat i jinou tyčkou – oba její konce jsou do zaoblené špičky, tak se manipulací na sbírání tyček nabízí více možností. Při hraní pomáhá klid, ale někdy naopak povzbuzování spoluhráčů. Není povoleno stolem hýbat nebo nějak jinak tyčky naschvál rozpohybovávat.

Počet získávaných bodů si můžete postupně zapisovat na papír. Lehce je však spočítáte i na samém konci hry, kdy už budou všechny tyčky z hromady sebrané. Vyhrává ten hráč, který dosáhl nejvyššího počtu bodů. Do hry budete opravdu vtaženi, protože je akční a napínavá.

Hru Mikádo tvoří dřevěné úzké tyčky různých hodnot, které jsou uložené v podlouhlé dřevěné krabičce. Hodnotu tyčky určují na ní namalované proužky v několika různých kombinacích modré, červené nebo žluté barvy. Většinou počet bodů odpovídá počtu namalovaných proužků na tyčce. Tedy menší počet bodů – dva, tři nebo pět, poznáme hned i podle stejného počtu namalovaných proužků. Pro větší počet – deset bodů, jsou namalované tři širší pruhy – modrý, červený a modrý. Na jedné jediné tyčce je namalovaná modrá spirála s nejvyšším počtem – 20 bodů. Zde je přehledně napsáno, kolik tyček a jakých hodnot se ve hře nachází:

1 x tyčka modrá spirála 20 bodů

5 x tyčka modrá – červená – modrá po 10 bodech 50 bodů

5 x tyčka červená – modrá – červená – modrá – červená po 5 bodech 25 bodů

15 x tyčka červená – žlutá – modrá po 3 bodech 45 bodů

15 x tyčka červená – modrá po 2 bodech 30 bodů

Hru začíná hráč, který si z pootevřené krabičky, kdy nejsou vidět hodnoty tyček, vytáhne libovolnou tyčku s nejvyšším počtem bodů. Pokračuje další hráč ve směru hodinových ručiček. Nejdříve se tyčky srovnají a pak se rozhodí po stole nebo jiné hrací ploše – třeba po zemi.

Poté se postupně sbírají z hromádky tak, že při sbírání každé jedné tyčky se ty ostatní nesmí pohnout. Spoluhráči tedy hru bedlivě sledují. Pokud se hne jen jedna jediná, ve sbírání tyček pokračuje další hráč. Tyčky sbíráte tak dlouho, dokud se ty jiné v rozhozené hromadě na stole před vámi nepohnou. Tedy když budete mít štěstí, tak na jedno kolo můžete sebrat libovolný počet tyček. Musíte být v klidu, soustředit se a přemýšlet o tom, v jakém místě tu kterou tyčku z hromádky nejlépe seberete. Je možné si pomáhat i jinou tyčkou – oba její konce jsou do zaoblené špičky, tak se manipulací na sbírání tyček nabízí více možností. Při hraní pomáhá klid, ale někdy naopak povzbuzování spoluhráčů. Není povoleno stolem hýbat nebo nějak jinak tyčky naschvál rozpohybovávat.

Počet získávaných bodů si můžete postupně zapisovat na papír. Lehce je však spočítáte i na samém konci hry, kdy už budou všechny tyčky z hromady sebrané. Vyhrává ten hráč, který dosáhl nejvyššího počtu bodů. Do hry budete opravdu vtaženi, protože je akční a napínavá.

Hru Mikádo tvoří dřevěné úzké tyčky různých hodnot, které jsou uložené v podlouhlé dřevěné krabičce. Hodnotu tyčky určují na ní namalované proužky v několika různých kombinacích modré, červené nebo žluté barvy. Většinou počet bodů odpovídá počtu namalovaných proužků na tyčce. Tedy menší počet bodů – dva, tři nebo pět, poznáme hned i podle stejného počtu namalovaných proužků. Pro větší počet – deset bodů, jsou namalované tři širší pruhy – modrý, červený a modrý. Na jedné jediné tyčce je namalovaná modrá spirála s nejvyšším počtem – 20 bodů. Zde je přehledně napsáno, kolik tyček a jakých hodnot se ve hře nachází:

1 x tyčka modrá spirála 20 bodů

5 x tyčka modrá – červená – modrá po 10 bodech 50 bodů

5 x tyčka červená – modrá – červená – modrá – červená po 5 bodech 25 bodů

15 x tyčka červená – žlutá – modrá po 3 bodech 45 bodů

15 x tyčka červená – modrá po 2 bodech 30 bodů

Hru začíná hráč, který si z pootevřené krabičky, kdy nejsou vidět hodnoty tyček, vytáhne libovolnou tyčku s nejvyšším počtem bodů. Pokračuje další hráč ve směru hodinových ručiček. Nejdříve se tyčky srovnají a pak se rozhodí po stole nebo jiné hrací ploše – třeba po zemi.

Poté se postupně sbírají z hromádky tak, že při sbírání každé jedné tyčky se ty ostatní nesmí pohnout. Spoluhráči tedy hru bedlivě sledují. Pokud se hne jen jedna jediná, ve sbírání tyček pokračuje další hráč. Tyčky sbíráte tak dlouho, dokud se ty jiné v rozhozené hromadě na stole před vámi nepohnou. Tedy když budete mít štěstí, tak na jedno kolo můžete sebrat libovolný počet tyček. Musíte být v klidu, soustředit se a přemýšlet o tom, v jakém místě tu kterou tyčku z hromádky nejlépe seberete. Je možné si pomáhat i jinou tyčkou – oba její konce jsou do zaoblené špičky, tak se manipulací na sbírání tyček nabízí více možností. Při hraní pomáhá klid, ale někdy naopak povzbuzování spoluhráčů. Není povoleno stolem hýbat nebo nějak jinak tyčky naschvál rozpohybovávat.

Počet získávaných bodů si můžete postupně zapisovat na papír. Lehce je však spočítáte i na samém konci hry, kdy už budou všechny tyčky z hromady sebrané. Vyhrává ten hráč, který dosáhl nejvyššího počtu bodů. Do hry budete opravdu vtaženi, protože je akční a napínavá.

Hru Mikádo tvoří dřevěné úzké tyčky různých hodnot, které jsou uložené v podlouhlé dřevěné krabičce. Hodnotu tyčky určují na ní namalované proužky v několika různých kombinacích modré, červené nebo žluté barvy. Většinou počet bodů odpovídá počtu namalovaných proužků na tyčce. Tedy menší počet bodů – dva, tři nebo pět, poznáme hned i podle stejného počtu namalovaných proužků. Pro větší počet – deset bodů, jsou namalované tři širší pruhy – modrý, červený a modrý. Na jedné jediné tyčce je namalovaná modrá spirála s nejvyšším počtem – 20 bodů. Zde je přehledně napsáno, kolik tyček a jakých hodnot se ve hře nachází:

1 x tyčka modrá spirála 20 bodů

5 x tyčka modrá – červená – modrá po 10 bodech 50 bodů

5 x tyčka červená – modrá – červená – modrá – červená po 5 bodech 25 bodů

15 x tyčka červená – žlutá – modrá po 3 bodech 45 bodů

15 x tyčka červená – modrá po 2 bodech 30 bodů

Hru začíná hráč, který si z pootevřené krabičky, kdy nejsou vidět hodnoty tyček, vytáhne libovolnou tyčku s nejvyšším počtem bodů. Pokračuje další hráč ve směru hodinových ručiček. Nejdříve se tyčky srovnají a pak se rozhodí po stole nebo jiné hrací ploše – třeba po zemi.

Poté se postupně sbírají z hromádky tak, že při sbírání každé jedné tyčky se ty ostatní nesmí pohnout. Spoluhráči tedy hru bedlivě sledují. Pokud se hne jen jedna jediná, ve sbírání tyček pokračuje další hráč. Tyčky sbíráte tak dlouho, dokud se ty jiné v rozhozené hromadě na stole před vámi nepohnou. Tedy když budete mít štěstí, tak na jedno kolo můžete sebrat libovolný počet tyček. Musíte být v klidu, soustředit se a přemýšlet o tom, v jakém místě tu kterou tyčku z hromádky nejlépe seberete. Je možné si pomáhat i jinou tyčkou – oba její konce jsou do zaoblené špičky, tak se manipulací na sbírání tyček nabízí více možností. Při hraní pomáhá klid, ale někdy naopak povzbuzování spoluhráčů. Není povoleno stolem hýbat nebo nějak jinak tyčky naschvál rozpohybovávat.

Počet získávaných bodů si můžete postupně zapisovat na papír. Lehce je však spočítáte i na samém konci hry, kdy už budou všechny tyčky z hromady sebrané. Vyhrává ten hráč, který dosáhl nejvyššího počtu bodů. Do hry budete opravdu vtaženi, protože je akční a napínavá.

Hru Mikádo tvoří dřevěné úzké tyčky různých hodnot, které jsou uložené v podlouhlé dřevěné krabičce. Hodnotu tyčky určují na ní namalované proužky v několika různých kombinacích modré, červené nebo žluté barvy. Většinou počet bodů odpovídá počtu namalovaných proužků na tyčce. Tedy menší počet bodů – dva, tři nebo pět, poznáme hned i podle stejného počtu namalovaných proužků. Pro větší počet – deset bodů, jsou namalované tři širší pruhy – modrý, červený a modrý. Na jedné jediné tyčce je namalovaná modrá spirála s nejvyšším počtem – 20 bodů. Zde je přehledně napsáno, kolik tyček a jakých hodnot se ve hře nachází:

1 x tyčka modrá spirála 20 bodů

5 x tyčka modrá – červená – modrá po 10 bodech 50 bodů

5 x tyčka červená – modrá – červená – modrá – červená po 5 bodech 25 bodů

15 x tyčka červená – žlutá – modrá po 3 bodech 45 bodů

15 x tyčka červená – modrá po 2 bodech 30 bodů

Hru začíná hráč, který si z pootevřené krabičky, kdy nejsou vidět hodnoty tyček, vytáhne libovolnou tyčku s nejvyšším počtem bodů. Pokračuje další hráč ve směru hodinových ručiček. Nejdříve se tyčky srovnají a pak se rozhodí po stole nebo jiné hrací ploše – třeba po zemi.

Poté se postupně sbírají z hromádky tak, že při sbírání každé jedné tyčky se ty ostatní nesmí pohnout. Spoluhráči tedy hru bedlivě sledují. Pokud se hne jen jedna jediná, ve sbírání tyček pokračuje další hráč. Tyčky sbíráte tak dlouho, dokud se ty jiné v rozhozené hromadě na stole před vámi nepohnou. Tedy když budete mít štěstí, tak na jedno kolo můžete sebrat libovolný počet tyček. Musíte být v klidu, soustředit se a přemýšlet o tom, v jakém místě tu kterou tyčku z hromádky nejlépe seberete. Je možné si pomáhat i jinou tyčkou – oba její konce jsou do zaoblené špičky, tak se manipulací na sbírání tyček nabízí více možností. Při hraní pomáhá klid, ale někdy naopak povzbuzování spoluhráčů. Není povoleno stolem hýbat nebo nějak jinak tyčky naschvál rozpohybovávat.

Počet získávaných bodů si můžete postupně zapisovat na papír. Lehce je však spočítáte i na samém konci hry, kdy už budou všechny tyčky z hromady sebrané. Vyhrává ten hráč, který dosáhl nejvyššího počtu bodů. Do hry budete opravdu vtaženi, protože je akční a napínavá.

Hru Mikádo tvoří dřevěné úzké tyčky různých hodnot, které jsou uložené v podlouhlé dřevěné krabičce. Hodnotu tyčky určují na ní namalované proužky v několika různých kombinacích modré, červené nebo žluté barvy. Většinou počet bodů odpovídá počtu namalovaných proužků na tyčce. Tedy menší počet bodů – dva, tři nebo pět, poznáme hned i podle stejného počtu namalovaných proužků. Pro větší počet – deset bodů, jsou namalované tři širší pruhy – modrý, červený a modrý. Na jedné jediné tyčce je namalovaná modrá spirála s nejvyšším počtem – 20 bodů. Zde je přehledně napsáno, kolik tyček a jakých hodnot se ve hře nachází:

1 x tyčka modrá spirála 20 bodů

5 x tyčka modrá – červená – modrá po 10 bodech 50 bodů

5 x tyčka červená – modrá – červená – modrá – červená po 5 bodech 25 bodů

15 x tyčka červená – žlutá – modrá po 3 bodech 45 bodů

15 x tyčka červená – modrá po 2 bodech 30 bodů

Hru začíná hráč, který si z pootevřené krabičky, kdy nejsou vidět hodnoty tyček, vytáhne libovolnou tyčku s nejvyšším počtem bodů. Pokračuje další hráč ve směru hodinových ručiček. Nejdříve se tyčky srovnají a pak se rozhodí po stole nebo jiné hrací ploše – třeba po zemi.

Poté se postupně sbírají z hromádky tak, že při sbírání každé jedné tyčky se ty ostatní nesmí pohnout. Spoluhráči tedy hru bedlivě sledují. Pokud se hne jen jedna jediná, ve sbírání tyček pokračuje další hráč. Tyčky sbíráte tak dlouho, dokud se ty jiné v rozhozené hromadě na stole před vámi nepohnou. Tedy když budete mít štěstí, tak na jedno kolo můžete sebrat libovolný počet tyček. Musíte být v klidu, soustředit se a přemýšlet o tom, v jakém místě tu kterou tyčku z hromádky nejlépe seberete. Je možné si pomáhat i jinou tyčkou – oba její konce jsou do zaoblené špičky, tak se manipulací na sbírání tyček nabízí více možností. Při hraní pomáhá klid, ale někdy naopak povzbuzování spoluhráčů. Není povoleno stolem hýbat nebo nějak jinak tyčky naschvál rozpohybovávat.

Počet získávaných bodů si můžete postupně zapisovat na papír. Lehce je však spočítáte i na samém konci hry, kdy už budou všechny tyčky z hromady sebrané. Vyhrává ten hráč, který dosáhl nejvyššího počtu bodů. Do hry budete opravdu vtaženi, protože je akční a napínavá.

Po schodech chodí naprostá většina z nás každý den, ať už doma či v zaměstnání. Zvykli jsme si na ně tak, že je již prakticky nevnímáme. Tomu napomáhá i fakt, že si již v mládí vytvoříme svalovou paměť, která nám umožňuje je překonávat, aniž bychom na to museli příliš myslet.

Není tedy divu, že jim nevěnujeme příliš pozornosti a nevšímáme si ani, kolik variant existuje. Každá sice může vyžadovat svůj speciální přístup, avšak většina z nás tomu skutečně žádnou větší pozornost nevěnuje, ať už jdeme po klasických schodech, těch točitých, nebo se vezeme na eskalátorech.

Proto není nejspíš překvapením, že si neuvědomujeme, jak důležitou součástí je zde zábradlí na schody. Přitom se bez něj dnes prakticky žádné schodiště neobejde. A to samozřejmě z dobrého důvodu. Koneckonců, má hned několik důležitých funkcí.

Tou první a bezesporu nejdůležitější je zajištění bezpečnosti osob, které dané schodiště používají. Jakkoliv bezpečně se na něm totiž cítíme, a jakkoliv máme chůzi po něm nacvičenou, stačí jediný špatný krok a neštěstí je na světě.

A právě zábradlí může zabránit těm nejhorším následkům. Stačí totiž, když se jej člověk zachytí, a může tak snadno odvrátit hrozící pád. A to je něco, co je skutečně velmi důležité.

Avšak ačkoliv je toto zdaleka nejdůležitější úkol, který zábradlí má, není rozhodně jediný. Tím dalším je poskytovat lidem oporu. To ocení zejména ti, kteří mají z nějakého důvodu sníženou schopnost pohybu. Ale i zdravý člověk jej rád využije, pokud stoupá například do pátého poschodí bez výtahu.

No a v neposlední řadě dotváří celkový vzhled. To je patrné především ve starých budovách. Stačí se jen podívat na nejrůznější hrady a zámky, aby bylo jasné, jak dalece může pomoci k celkovému estetickému dojmu.

To vše však může splňovat jen tehdy, pokud je skutečně dobře postavené. Proto bychom jej neměli zanedbávat. Koneckonců, může nám jednou zachránit i život.

Po schodech chodí naprostá většina z nás každý den, ať už doma či v zaměstnání. Zvykli jsme si na ně tak, že je již prakticky nevnímáme. Tomu napomáhá i fakt, že si již v mládí vytvoříme svalovou paměť, která nám umožňuje je překonávat, aniž bychom na to museli příliš myslet.

Není tedy divu, že jim nevěnujeme příliš pozornosti a nevšímáme si ani, kolik variant existuje. Každá sice může vyžadovat svůj speciální přístup, avšak většina z nás tomu skutečně žádnou větší pozornost nevěnuje, ať už jdeme po klasických schodech, těch točitých, nebo se vezeme na eskalátorech.

Proto není nejspíš překvapením, že si neuvědomujeme, jak důležitou součástí je zde zábradlí na schody. Přitom se bez něj dnes prakticky žádné schodiště neobejde. A to samozřejmě z dobrého důvodu. Koneckonců, má hned několik důležitých funkcí.

Tou první a bezesporu nejdůležitější je zajištění bezpečnosti osob, které dané schodiště používají. Jakkoliv bezpečně se na něm totiž cítíme, a jakkoliv máme chůzi po něm nacvičenou, stačí jediný špatný krok a neštěstí je na světě.

A právě zábradlí může zabránit těm nejhorším následkům. Stačí totiž, když se jej člověk zachytí, a může tak snadno odvrátit hrozící pád. A to je něco, co je skutečně velmi důležité.

Avšak ačkoliv je toto zdaleka nejdůležitější úkol, který zábradlí má, není rozhodně jediný. Tím dalším je poskytovat lidem oporu. To ocení zejména ti, kteří mají z nějakého důvodu sníženou schopnost pohybu. Ale i zdravý člověk jej rád využije, pokud stoupá například do pátého poschodí bez výtahu.

No a v neposlední řadě dotváří celkový vzhled. To je patrné především ve starých budovách. Stačí se jen podívat na nejrůznější hrady a zámky, aby bylo jasné, jak dalece může pomoci k celkovému estetickému dojmu.

To vše však může splňovat jen tehdy, pokud je skutečně dobře postavené. Proto bychom jej neměli zanedbávat. Koneckonců, může nám jednou zachránit i život.

Po schodech chodí naprostá většina z nás každý den, ať už doma či v zaměstnání. Zvykli jsme si na ně tak, že je již prakticky nevnímáme. Tomu napomáhá i fakt, že si již v mládí vytvoříme svalovou paměť, která nám umožňuje je překonávat, aniž bychom na to museli příliš myslet.

Není tedy divu, že jim nevěnujeme příliš pozornosti a nevšímáme si ani, kolik variant existuje. Každá sice může vyžadovat svůj speciální přístup, avšak většina z nás tomu skutečně žádnou větší pozornost nevěnuje, ať už jdeme po klasických schodech, těch točitých, nebo se vezeme na eskalátorech.

Proto není nejspíš překvapením, že si neuvědomujeme, jak důležitou součástí je zde zábradlí na schody. Přitom se bez něj dnes prakticky žádné schodiště neobejde. A to samozřejmě z dobrého důvodu. Koneckonců, má hned několik důležitých funkcí.

Tou první a bezesporu nejdůležitější je zajištění bezpečnosti osob, které dané schodiště používají. Jakkoliv bezpečně se na něm totiž cítíme, a jakkoliv máme chůzi po něm nacvičenou, stačí jediný špatný krok a neštěstí je na světě.

A právě zábradlí může zabránit těm nejhorším následkům. Stačí totiž, když se jej člověk zachytí, a může tak snadno odvrátit hrozící pád. A to je něco, co je skutečně velmi důležité.

Avšak ačkoliv je toto zdaleka nejdůležitější úkol, který zábradlí má, není rozhodně jediný. Tím dalším je poskytovat lidem oporu. To ocení zejména ti, kteří mají z nějakého důvodu sníženou schopnost pohybu. Ale i zdravý člověk jej rád využije, pokud stoupá například do pátého poschodí bez výtahu.

No a v neposlední řadě dotváří celkový vzhled. To je patrné především ve starých budovách. Stačí se jen podívat na nejrůznější hrady a zámky, aby bylo jasné, jak dalece může pomoci k celkovému estetickému dojmu.

To vše však může splňovat jen tehdy, pokud je skutečně dobře postavené. Proto bychom jej neměli zanedbávat. Koneckonců, může nám jednou zachránit i život.