Vím, že udržovat nějaké dobré vztahy mezi lidmi, a hlavně v rodině není vůbec jednoduché. Já jsem toho živým důkazem. Já jsem totiž velkých cholerik a jsem dost paličatá a taky hodně hrdá. Takže jistě víte, že takový člověk to má ve vztazích a taky v rodině nebo v přátelství hodně složité. Já nerada ustupuji, a to je taky bohužel můj velký problém, který mi vadí a děsí mě. Já ale o sobě vím, že jsem někdy hrozná a protivná a je to se mnou velmi těžké.
Já to o sobě vím, vadí mi to, ale bohužel mi to nejde změnit. Kolikrát jsem zkoušela číst nějaké odborné knihy, kde se psalo, jak zvládat své emoce. Jenomže mě to nikdy nepomohlo a vždycky to dopadlo tak, že jsem se pohádala s celou rodinou a někdy taky s mým přítelem. Dokonce se mi stalo taky to, že jsem měla opravdu skvělý kamarádský vztah s mou nejlepší kamarádkou. Jenomže jsme se na něčem nepohodly, tak jsme se tak škaredě pohádaly, že mi kamarádka řekla, že už mě opravdu nechce nikdy vidět. Bylo to pro mě jako blesk z čistého nebe. A moc mě to mrzelo, protože jsem svou kamarádku měla ráda.
Znaly jsme se snad už od narození a myslím si, že je nyní škoda, že se s kamarádkou už nebavím. Jenomže já jsem si tohle nevymyslela. A bohužel mám takovou povahu a trápí mě to. A říkám si, že třeba v budoucnu budou vztahy v rodině o něco lepší a mí blízcí pochopí mou velmi složitou povahu a to, jaký velký jsme cholerik. A že to se mnou není opravdu lehké. Ale hlavní je, že si to uvědomuji a vím o tom. A vadí mi to. Třeba časem se to změní a já třeba budu klidnější. myslíte, že jde povaha nějak změnit, aniž by se k tomu přistupovalo nějak více drasticky? Víte, nerada bych brala do sebe nějaké léky. Beru dost vitamínů, takže nějaké další léky opravdu nechci. To se raději už nějak smířím s tím, že jsme prostě o dost více divoká než jiné mladé ženy.