Byli jste se někdy podívat ve skanzenu lidové tvořivosti, kde jsou k vidění i obytné stavby a vybavení jejich interiéru? Kupříkladu v Babiččině údolí, v Rožnově pod Radhoštěm, ve Vysokém Chlumci u Sedlčan nebo v Kouřimi? Při troše štěstí se tu můžete setkat i s historickými lůžky a ložním povlečením, přikrývkami a polštáři. Několik set let staré exponáty vám mohou připomenout, jak lidé v dávných dobách usínali, na čem spali, čím se přikrývali, a kde se také jejich organismus v průběhu nočních hodin regeneroval.
Ložní přikrývky se tehdy zhotovovaly převážně z prachového peří a možná, že někteří z vás si spaní pod péřovou duchnou vyzkoušeli, a že tudíž mají možnost porovnat ji se současnými modely letních přikrývek 140 x 220. V čem se od těch současných přikrývek liší?
V létě je pod nimi vedro – letní období není zrovna příliš nakloněno peřovým peřinám. Je pod nimi totiž docela horko, a tak se moc pohodlně nevyspíte. Budete se častěji převracet a měnit polohu, občas vystrčíte nohu ven, a po chvíli ji zas zastrčíte zpět, protože vám na ni bude chladno. Peřiny z prachového peří jsou vhodné spíše na zimu, a to do míst, kde v noci intenzivně větráte, a v místnosti je teplota jen kolem 15 stupňů Celsia nebo nižší. Letní přikrývka z dutého vlákna je naopak v létě příjemně chladivá a zajistí pohodový a hlavně hluboký spánek. Na podobném principu jsou založené i zimní peřové bundy a spací pytle, určené spíše do extrémních mrazů, např. pro horolezce, kteří podnikají zimní horolezecké výpravy. Musíte tudíž počítat s tím, že v peřovém spacáku vám v létě bude v kempu pěkné vedro.
Jsou příliš těžké – ačkoli se to nezdá, velká peřina z peří něco váží, a je rozhodně těžší, než přikrývka z dutého vlákna. Pokud není prošívaná, nebo je prošitá jen na několika místech, peří se vám v průběhu spánku může posouvat k nohám, takže vám na tělo může být spíše chladno, a na nohy naopak velké teplo.